Jak to zvládají děti?

Těžké téma na pátek – střídavá péče. Při 50% rozvodovosti se nás ale týká a do profesionálního života patří.
Nejčastější otázka, kterou dostávám je: “Jak to zvládají děti?”

“Nevím, zeptejte se jich, až jim bude 40, a budou chápat, co se stalo”, odpovídám většinou a pokračuji,
“my se s jejich maminkou snažíme dělat vše tak, aby vyrostly v nejlepším prostředí”.
Občas obměňuji s odpovědí: “Nevím, nežijí dva životy, abych mohl porovnat, kde se mají lépe”.

Když jsem vyrůstal, dívali jsme se na jediného spolužáka z rozvedené rodiny skrz prsty. Jako kdyby on mohl za to, že ho vychovává jen maminka.
Teď má dcera ve třídě pouze jednu úplnou rodinu. Ptá se, proč oni jediní nemají střídavku. Teď je zvláštní být z úplné rodiny.

A co si o tom myslím já po 6 letech střídavky?
Je lepší jít od sebe, než se před dětmi hádat.
Je lepší dítě svěřit jednomu rodiči, pokud druhý nemá čas.

Jak mi jeden z přátel řekl: „Já tvým dětem závidím. Kéž by se naši, když jsem byl malý, rozešli.“

Rodina není svatá, svaté je štěstí dítěte. Koncept rodiny je vynález lidstva a možná nesmysl. Radost a štěstí dítěte jsou reálné. A čím jej obklopíte je na Vás.

Hlavně – mluvte s dítětem narovinu. Nebo se z Vašeho rozchodu bude vinit.