New York City.
Dech beroucí možností. Brouzdám ulicemi a strašně se bojím.
Paralyzován tou velikostí. Znehybněn strachem. Nové město. A tak velké!
Kde budu spát? Co budu jíst? Proč jsem sem přiletěl je jasné, ale jak se dostanu na Wall Street?
Jak se dostanu ke Gatesům domů?
Kde sakra začít???
S polovinou párku v rohlíku na druhý den dělám první krok – kupuji si New York Times a na zadní stránce nacházím inzerát. “Mytí nádobí“.
Na začátku každé kariéry. Na začátku každého velkého muže. Velké ženy.
Je Jeden krok.
Nenechte se paralyzovat. Ač to bude třeba ta největší hovadina – udělejte ji. Dejte své tělo, hlavu, i vesmír do pohybu.
Je dobré mít vše v rovnováze.
Je dobré vše si spočítat.
Je dobré mít alternativy.
Ale někdy… a to je TEĎ:
Musíte udělat ten krok.
Do neznáma.
Skočit.
Bez padáku.
Hlavně udělejte ten krok. JEDEN. To pro teď stačí.
A je jedno jestli jste v Ústí nebo v NYC.