Otázka, která tvoří pilíř mého provázení lidí životem, pomáhání jim dostat se z těžkých situací.
Těšení totiž, tak typické třeba pro Vánoce, přebíjí nedostatky.
23. 12. 2020
|
3
minutes of reading
|
Share the article:
“Na co se těšíš?”
Otázka, která tvoří pilíř mého provázení lidí životem, pomáhání jim dostat se z těžkých situací.
Těšení totiž, tak typické třeba pro Vánoce, přebíjí nedostatky.
Přebíjí strach ze špatného zdraví.
Přebíjí strach ze samoty.
Přebíjí smutek z rozchodu.
Přebíjí špatné vzpomínky.
Těšení je kritické v našem životě. Naplňuje nás.
Pokud už teď hodnotíte každý den či rok tím, za co jste vděčni (měli byste) či tím, za co děkujete, přidejte k tomu i ten nejdůležitější pocit ve vašem životě: „Na co se těším?“
A pokud někdy nemáte na co se těšit, je potřeba něco změnit.
Moje maminka má jinou školu života. Ta se pro změnu netěší na nic, aby byla hezky překvapena. To je ale důsledek komunismu, kdy lidé nevěděli, co jim bude a kdy vzato. Tato generace je přirozeně opatrná.
Dnes nežijeme v komunismu. I tak ale lidé postupně ztrácí víru v hodnoty a neví, co bude zítra. Začínáme se bát těšit. Přestáváme věřit, doufat.
Nepřestávejte prosím.
Těšte se a přemýšlejte nad tím, kam pojedete, až bude tohle divné období pryč. Těšte se na první rande a výlet, na který ji vezmete (já se těším). Těšte se na firemní offsite, kam pojedete. Začněte plánovat.