„Proč jsi toho člověka nevzal?“, ptá se mě Matěj.
„Necítil jsem to“, odpovídám a svému rozhodnutí věřím.
„Proč jsi toho člověka nevzal?“, ptá se mě Matěj.
„Necítil jsem to“, odpovídám a svému rozhodnutí věřím.
„Proč jsi toho člověka nevzal?“, ptá se mě Matěj.
„Necítil jsem to“, odpovídám a svému rozhodnutí věřím.
Ve střevech jsou dvě stovky milionů neuronů. Vaše tělo je Váš posel.
Poslouchejte jej.
Při každé myšlence.
Při každém rozhodnutí.
Cítíte, jak se uvnitř sevře?
Nebo otevře a Vy se nadechnete?
Cítíte nadšení? Nebo strach?
První impuls – jaký je?? Tím se řídím, ten poslouchám.
Nesnažte se být perfektní. Snaha o perfekcionismus je jen zástěrka, jen maska, kterou si nasadíte, když se bojíte něco udělat.
„Jsem perfekcionista“ je jen omluva toho, že se nechcete pohnout dál, výmluva. To není řeč Vašeho těla.
„Ale já to neudělám tak dobře“, říkáte a neuděláte raději nic.
Nikam se neposouváte.
Poslouchejte se. To, kdo jste teď ve 30 letech, nejste Vy ve svých 20 a ani ve 40. Vaše kariéra je jako experiment, jako nástroj vyjádření toho, kdo právě teď jste. Nebojte se padnout. Ale padejte dopředu, tam aspoň vidíte.
Poslouchejte své tělo. Nenechte si do toho kecat. Nikdo jiný necítí tu situaci tak dobře, jako Vy.
Ignorujte rady jako:
¨Následuj své cíle.¨ a ¨Následuj své sny.¨
Kecy, které Vás nikam nedovedou. Nejsou spojené s Vaším tělem.
Dělejte prostě to, u čeho se cítíte dobře a na co Vaše tělo dobře reaguje.